Pocházím z vesnice na jihu Moravy. Přesně z toho místa, kde leží nekonečný vinohrad. Už od malička mě bavilo montovat nejrůznější stroje. Pamatuji si například, jak jsem se svým dědou opravoval starou Jawu. Jezdí dodnes. Jako dítě jsem dostal od rodičů obří stavebnici Merkur a přiznám se, že občas si s ní hraji doteď. Nikdy by mě ale nenapadlo, že se od stavebnic dostanu až ke studiu konstrukčního inženýrství.
Všechno to začalo na střední škole, když se podávaly přihlášky na výšku. Dlouho jsem neváhal a rozhodl se pro Fakultu strojního inženýrství. O Ústav konstruování jsem se začal zajímat ve druhém ročníku. Měli jsme tam předmět konstruování a CAD, kde jsme v týmech navrhovali jednodušší zařízení. Konečně jsem dostal projekt, kde se dají uplatnit vlastní nápady a myšlenky. Dal jsem si na vypracování hodně záležet, a to se mi vrátilo. Brzy na to mi vyučující nabídl téma bakalářské práce. Z tématu jsem byl nadšený. Tehdy se mi v hlavě začal utvářet obrázek o Ústavu.
V následujícím semestru jsem měl předmět zaměřený na převody doplněný o sérii přednášek. Ty se neuvěřitelně lišily od všech dosavadních poměrně nezáživných výkladů. Právě zde jsem se dozvěděl o projektové výuce, která probíhá na Ústavu konstruování. Pomyslel jsem si, že to je ta správná cesta pro ty, kteří chtějí realizovat své nápady na zajímavých aplikacích. Protože jsem nechtěl zůstat jen u jednotvárného studování skript, nezaváhal jsem a ihned jsem podal přihlášku.
Na Ústavu jsem začal studovat v roce 2016. Tehdy jsem to ještě netušil, ale byl to ročník, který dal dohromady nejlepší kolektiv, jaký si člověk může přát. V průběhu roku se z většiny z nás stali dobří kamarádi. Jednomu z nich jsem byl nedávno na svatbě za svědka. Projektová výuka byla kombinována s dalšími zajímavými předměty. Postupy na projektech byly prezentovány v průběhu semestru. K prezentování se dostal každý v týmu. Nemyslím si o sobě, že jsem rozený speaker, ale už po pár prezentacích jsem na sobě i na spolužácích pozoroval progres. Řešení projektů nebyla vždy jen pověstná procházka růžovým sadem. Postupem času jsem zjistil, že vytvořit zařízení, které spolehlivě funguje, je poměrně obtížné. Abych vše zvládal, musel jsem se naučit aplikovat znalosti získané při studiu, rychleji si osvojovat nové dovednosti, a hlavně pracovat v týmu. Právě díky tomu poslednímu se nám vždy podařilo dotáhnout projekty do cílové roviny.
Studium na Ústavu konstruování mě nesmírně obohatilo nejen po stránce získaných vědomostí, ale také mě naučilo lépe si zorganizovat práci a volný čas. Z toho jsem těžil i při vypracování své diplomky. Výsledkem byla práce obhájená na výbornou a k tomu ještě dvě ocenění. Není tedy třeba bát se větších výzev, zvlášť když můžeme hodně získat.
